Otcům dcer

Slyšel jsem vtip. Jednou takhle jedou ještě prezidentští manželé Clintonovi v autě a dochází jim benzin. Tady to znám, řekne Hillary, tady o ulici dál je benzinová pumpa. To jsou věci, řekne Bill. A byla tam pumpa. Zastaví u ní a Hillary spěšně vystupuje a říká: "Půjdu natankovat miláčku". No, dobře, odvětí Bill. A pak vidí, jak jeho žena tankuje a pak k ní velmi vstřícně vychází pumpař a něco si velmi důvěrně sdělují. To jsou věci, říká Bill a kroutí hlavou... Hillary se rozloučí s pumpařem, jako kdyby se znali léta, a nasedne do auta... Kdo to byl? To byl známý... A že ses tak k němu měla... Hillary se na chvíli odmlčela a pak řekla trochu nostalgicky: "To byl kluk, s kterým jsem chodila před tebou... Bill byl chvíli zticha a přemýšlel. A pak řekl: " Pumpař..., no, je dobře že sis nakonec vzala mě... jsem prezident... Hillary taky chvíli přemýšlela, aby svého chotě nějak nezranila a pak řekla: " Víš Bille, kdybych si vzala jeho - on by byl prezident...

A já jsem si uvědomil jednu důležitou věc, a to, že za každým úspěšným mužem, který je možná vidět a slyšet, stojí nenápadně žena, kterou možná není tolik vidět a ani slyšet. Ať už je to jeho maminka, nebo manželka. Vzpomínal jsem na velké biblické postavy - maminka Mojžíše, maminka Samuela a nakonec Marie, maminka Ježíše. Ale to platí i dneska... Jak jsou ženy důležité... A tak jsem vděčný, že jsem dostal ten velký a zodpovědný úkol vychovávat tři dcery, i když se bojím, že to asi nezvládnu. Uvědomil jsem si, že otec má neuvěřitelně velký vliv (pozitivní i negativní) na téměř každou oblast života své dcery. Je prvním mužem v jejím životě, na kterém vidí, jak se chová, jak jedná, jak se projevuje, je obrovským vzorem vlastností a měřítek, které pak hledá u muže a ve svých vztazích. Dokonce otec určuje, jak bude jeho děvčátko vnímat samo sebe. Jestliže otec projevuje své dceři lásku, úctu a ocenění toho, kým je, bude tomu o sobě jako žena věřit bez ohledu na to co si budou myslet všichni ostatní. Jedna žena to vyjádřila takto: "Můj táta ve mně věřil. Věřil ve mně, i když jsem si sama nevěřila. Tato jeho víra mi poskytla podpůrný základ, o který jsem se mohla opřít, když jsem potřebovala vzpružit. Dávala mi odvahu riskovat - pokusit se dostat do tenisového družstva, jít na vysokou školu, vrátit se na školu jako svobodná matka. Věřil, že můžu být dobrou mámou. Dával mi vědět, že je na mě jako na dceru, ženu a matku hrdý. Táta mi chybí (už jen když to píšu, mám slzy na krajíčku). Kdyby tak mohl letos v prosinci přijít na mou promoci na závěr bakalářského studia ošetřovatelství. Vím, že by mi řekl, že věděl, že dokážu všechno, po čem zatoužím." 

Táta ve mně věřil, jak důležité. Jak v mnohém nesouhlasím se Sigmundem Freudem, tak s touto jeho citací souhlasím plně. "Nedokážu vymyslet jinou potřebu v dětství, která by byla tak silná, jako potřeba otcovské ochrany." A tak milí otcové dcer, co od nás potřebují slyšet, ale i vidět naše něžné ratolesti? Potřebují slyšet, že jsou hezké, takové jaké jsou, že vypadají přesně, tak jak Bůh zamýšlel, aby vypadaly, že On je stvořil osobité a jedinečné, nadané a inteligentní. Potřebují slyšet, že jsme na ně hrdí a že je máme rádi. Nikdy nemůžeš udělat nic, co by mi zabránilo mít tě rád. Vždycky budu tvým tátou a vždycky tu budu pro tebe. A Bůh, který tě bezpodmínečně miluje, jehož láska o mnoho přesahuje tu moji, má plán i pro tvůj život... Jedno staré španělské přísloví říká a tím vás chci otcové nejen dcer na závěr povzbudit, že unce otce má hodnotu tuny kněze, jinými slovy, jste pro ně velmi důležití...

Rosťa Homola, otec tří dcer