Jak založit kvásek a jak o něj pečovat

Způsobů, jak si založit kvásek, je několik. Já svého času zvolila cestu nejmenšího odporu :), tedy metodu nejjednodušší. Pracovala jsem s celozrnnou žitnou moukou a převařenou vodou. Když jsem ho před pár lety zakládala poprvé, odvažovala jsem mouku i vodu. Gramáže si už nepamatuji a situace mne posléze donutila zakládat kvásek znovu a odměřovat se mi už nechtělo :), tudíž jsem postoupila ještě o jeden stupínek jednoduchosti níže a pouze zamíchala pár lžic žitné celozrnné mouky s převařenou vodou do konzistence hustší kaše. Lépe trochu hustší, než řidší, protože kvásek kvašením řídne. Směs jsem měla ve vyšší sklenici, přikryla ji utěrkou a nechala stát při pokojové teplotě. Druhý den jsem přikrmila - tatáž mouka a voda, stejný postup třetí i čtvrtý den. A je to. :) V kvásku jsou vidět bublinky a nakysle voní. No, udává se, že takovýto kvásek je ještě slabý a chléb s ním neupečete. Já byla holka zvídavá a nedočkavá a zkusila jsem to i s takto mladým kváskem. Pravda, chlebík nevyskočil tolik, jako s kváskem starším, ale chleba to byl. :) Ideálně však tedy býti trpělivý, čtvrtý den kvásek nakrmit a dát do lednice a denně krmit stále stejným postupem (v lednici jej uchovávám ve skleněné sklenici přikrytý ubrouskem nebo prodyšnou utěrkou). Kvásek je silný zhruba po 14 dnech. Pak už postačí si kvásek přiživit 1-2x týdně.

Někdo po přikrmení kvásku nechá kvásek prokvasit ještě při pokojové teplotě, než ho vrátí do lednice, já ho vracím do lednice hned, abych na to už nemusela myslet. Funkční je obojí. :)

Protože nepeču úplně pořád, vyhovuje mi mít kvásku větší množství a přikrmovat stále tentýž základní kvásek. U nás doma je v oblibě i podkrkonošské kyselo, takže ho využiji. Kdo by chtěl péct pravidelně, nemusí uchovávat větší množství kvásku. Stačí z rozkvasu vždy odebrat dvě lžíce a uschovat v lednici, použít je na další pečení a opět z rozkvasu odebrat atd. atd. No, já mám ráda všeho hodně. :))

Toto jest kvásek žitný. Kdo by chtěl kvásek pšeničný, může dokrmovat žitný kvásek pšeničnou moukou a takto si jej převést na kvásek pšeničný.

Jednou za čas je dobré sklenici, ve které kvásek uchováváme, dobře umýt. Na zaschlých zbytcích kvásku po okraji se ráda chytá plíseň, ta starodávná potvůrka.

A komu by se nechtělo pouštět do zakládání vlastního kvásku od začátku, můžu být jeho dobrá víla a věnovat mu část svého.

Příjemné kváskování přeje

Věrka