Použití éterických olejů

- rozptylování do vzduchu - u nás zřejmě nejznámějsí metoda, jak rozptýlit ÉO do vzduchu, je za pomoci aromalampy. Možná právě díky této tradici jsou v naší zemi ÉO známé spíše pro jejich vůni, než léčebné účinky. Aromalampy však mají svá úskalí, oleje se v nich velmi snadno přepálí a tím poškodí (a nejen poškodí, ale vznikají karcinogenní látky a tak si místo pomoci ubližujeme). Pro terapeutické použití tak nejsou moc vhodné. Zde je také vhodné být obezřetný, co se kupovaných olejů týká. Velmi často se v lahvičkách neprodává éterický olej, ale tzv. vonný olej, neboli olej syntetický. Není to nic jiného, než chemicky vyrobená směs. A všechny tyto oleje jsou ve stejném oddělení, prodejci je nerozdělují. O výběru ÉO více v předchozích článcích.

Vhodnější pro tuto metodu jsou difuzéry, které pracují na principu rozptylování částic éterických olejů do vzduchu. Mohou být bezvodé nebo s použitím vody, v takovém případě také mírně zvlhčují vzduch. U difuzérů je jeden problém, a to ten, že většina z nich pracuje na bázi ultrazvuku. Ultrazvukové vlny mohou poškozovat náš sluch, což platí obzvláště pro děti. Jediný difuzér bez ultrazvuku, o kterém vím, je difuzér zn. Florihana. Hledala jsem i na zahraničních serverech (pro zajímavost, protože jsem s Florihanou spokojená :) ), ale nenašla jsem. Pokud už ultrazvukový difuzér máte, řešením by mohlo být zapnout jej, když jste v jiné místnosti za zavřenými dveřmi. Přesto bych ale doporučila zvážit zakoupení difuzéru bez ultrazvuku (a tím i bez vody). Z terapeutického hlediska je bezvodý difuzér mnohem účinnější.

Pod tuto kategorii spadají také pokojové spreje, které si můžeme vyrobit, nebo keramické absorbéry. Pokud potřebujeme dezinfikovat vzduch, např. v případě viróz, do misky s teplou vodou nakapeme pár kapek ÉO a umístíme blízko zdroje tepla. Není to tak účinné, jako rozptýlení difuzérem, ale pokud difuzér není, je to lepší, než nic. :) Dbáme na to, aby miska byla mimo dosah dětí.

- přímá inhalace - můžeme použít metodu, kterou určitě všichni známe a mnohokrát jsme ji vyzkoušeli na vlastní kůži, a to je napařování. Do nádoby s horkou vodou (ne vroucí) kápneme pár kapek ÉO, nakloníme se nad nádobu, hlavu si přikryjeme ručníkem a se zavřenýma očima inhalujeme. Pro tento případ bych použila max. 3 kapky, nejprve doporučuji kápnout pouze jednu kapku, vyzkoušet a pak teprve případně 1-2 kapky přidat. Můj oblíbený způsob přímí inhalace jsou inhalační tyčinky. Do skleněné mističky nakapeme 10-15 kapek ÉO a ty necháme nasáknout do bavlněné tyčinky, kterou uzavřeme do aplikátoru a máme hotovo. Inhalační tyčinku můžeme mít stále při sobě, je to velmi účinný způsob aplikace. Její životnost je přibližně 6 měsíců.

- aromakoupel - budeme potřebovat hrubozrnnou himalájskou sůl (40-60 g), rostlinný olej (5-10 ml) a éterické oleje vhodné pro koupel (4-8 kapek). Ideální olej pro aromakoupel je jojobový, je takřka bez vůně a má dlouhou životnost, nespotřebujeme-li svoji směs brzy, nemusíme se bát, že se nám zkazí. Do rostlinného oleje (ideálně lisovaný za studena v bio kvalitě) kápneme dané ÉO a touto směsí zalijeme naváženou sůl. Aromakoupel by měla trvat přibližně 20 minut. Počet kapek pro koupel je obvykle 6. Pokud jste velmi senzitivní, použijte 4. Nevhodné oleje pro koupel jsou oleje, které jsou fototoxické, dále také např. máta pro její ohlazující účinky, nebo skořice, která je příliš dráždivá. Jsme velmi opatrní při dávkování éterických olejů z květů, tam obvykle postačuje 1 kapka, jsou silné a při vyšším dávkování by nás mohla rozbolet hlava (platí obzvláště pro ylang ylang nebo jasmín absolue).

- pleťové oleje, tělové oleje, pleťové krémy - vyrábíme si je dle pravidel možné koncentrace

- masáže

- obklady - u obkladů dbáme na to, aby potřené místo bylo dobře přikryté, nezapomínáme, že ÉO jsou těkavé.